Trubičky

Fatra vyrábí a prodává plastové trubky a trubičky nejrůznějších průměrů s důrazem na vnější nebo vnitřní průměr. Trubičky vyrábíme z různých termoplastů – HDPE, LDPE, PS, PVC, PP.
Trubičky mají různé průřezy, barvy a odlišné vlastnosti (dle použitého materiálu). Tyto profily slouží pro dopravu plynných, kapalných a sypkých médií, v různých teplotních intervalech.
Produkty lze dále finalizovat sekáním na požadované rozměry či potiskem. Trubičky vyrábíme na zakázku ve standardním provedení i na míru.
Přehled všech námi vyráběných trubiček naleznete v Katalogu profilů.

Řady

typy trubiček

Typ trubičky	Materiál	Použití	Teplotní interval použití	Rozměry
Typ 1244	HDPE	pro různé technické a laboratorní účely, v automobilovém průmyslu	0 až +40°C	PDF
Typ 1890	PS	pro různé technické a laboratorní účely	0 až +80°C	PDF
Typ 2594	LDPE	pro chemický a potravinářský průmysl, pro účely laboratorní a lékařské, pro použití v zemědělství	-5°C až +40°C	PDF
Typ2607	PP	pro různé technické a laboratorní účely	0°C až +40°C	PDF
Typ 2700	LDPE	např. jako ochranná pomůcka při kompletaci sněhových řetězů automobilů	-30°C až +40°C	PDF
Typ1247	PVC-U	pro technické účely	+5°C až +40°C, krátkodobě +60°C	PDF

Zpracovávané materiály

PVC-U PE PP PS

PVC (polyvinylchlorid) je všestranný, léty ověřený a spolehlivý materiál. Byl vyvinut už ve 30. letech minulého století jako jeden z prvních syntetických materiálů – plastů. Je to materiál velmi dobře zpracovatelný různými technologiemi, například válcováním, vytlačováním, nanášením či litím, proto je předurčen pro širokou škálu aplikací.
PVC má unikátní kombinaci vlastností. Jeho vlastnosti se dají pomocí zpracovatelských aditiv dále různě měnit. Běžné rozdělení PVC je na měkčené, označované nejčastěji PVC-P, a na tvrdé označované PVC-U. Polyvinylchlorid patří mezi materiály, které lze dobře recyklovat a opětovně používat při výrobě výrobků. Recyklované PVC se označuje PVC-R. Obecně bývají výrobky z PVC nazývány výrobky z vinylu. PVC-U je vyznačuje větší pevností, tuhostí i tvrdostí. Používá se převážně u výrobků pro technické aplikace, kde se cení jeho fyzikálně mechanické vlastnosti spolu s dlouhou životností.

Typické příklady aplikací zahrnují:
- Trubky pro transport různých tekutin (pitná vody, odpady).
- Profily – hlavně okenní, ale i menší technické profily pro automobilový nebo elektro průmysl.
- Tvarované výrobky – fitinky, přechodové a koncové prvky vedení.
- Obaly na léky a léčiva, tzv. blisterové obaly.
- Obaly na potraviny, např. mražené výrobky.

PVC samotné je sypký materiál. Přidáním různých zpracovatelských aditiv podle požadavků konečné aplikace se připraví směsný materiál ve formě granulí – granulát PVC-U. Granulát se působením tepla a tlaku dále zpracovává do tvaru hotového výrobku. Pro výše uvedené technické aplikace se k tomu používá technologie vytlačování (trubky, profily), vstřikování do formy (třírozměrné výrobky) nebo tvarování.

PE (polyetylen) je nejpoužívanějším plastem na světě. Ročně se ho vyrobí více než 90 milionů tun. Byl vyvinut už v roce 1933. Tento objev byl zásadní pro další rozvoj moderních plastových materiálů, bez kterých si život už ani neumíme představit. Z hlediska chemického je struktura polyetylenu velmi jednoduchá, proto se dá relativně snadno vyrobit a je levný. Polyetylen se dělí podle hustoty na dva hlavní typy, tzv. nízkohustotní (LDPE) a vysokohustotní (HDPE), třetím typem je tzv. lineární nízkohustotní PE (LLDPE).

Oba typy PE jsou snadno zpracovatelné plastikářskými technologiemi a je možné z nich vyrobit výrobky různých tvarů a velikostí. Obecně má polyetylen výbornou pevnost, vysokou houževnatost a tažnost, výrobky mohou být transparentní nebo probarvené pigmenty. Běžný způsob zpracování PE je vytlačování (plošné výrobky) a vstřikování (třírozměrné výrobky).

Nejznámější aplikace polyetylenu zahrnují:
- flexibilní obaly – sáčky na čerstvé potraviny i na mrazení potravin, odnosné tašky, průtažné fólie,
- tuhé obaly – láhve na saponáty a kosmetiku, kanystry, sudy, velkorozměrové nádoby
- výrobky denní potřeby – drobné kuchyňské nádobí
- trubky a potrubí
Polyetylen se dá recyklovat. Je hojně zastoupen ve směsném komunálním odpadu, proto je snaha ho třídit (žlutý kontejner na tříděný odpad) a opětovně využívat.

PP (polypropylen) je druhým nejčastěji používaným materiálem v Evropě. Jeho podíl na spotřebě plastových materiálů se pohybuje okolo 20 %. Polypropylen je svými vlastnostmi a použitím blízký polyetylenu, proto jsou oba tyto polymery řazeny do společné skupiny označované jako polyolefiny. Na rozdíl od PE se však PP vyznačuje vyšší pevností a tuhostí, a protože má větší teplotou tání, vyznačuje se dobrou teplotní stabilitou. Tuhost PP propůjčuje výrobkům dobrou rozměrovou stabilitu.
Polypropylen se nachází téměř všude: v obalových materiálech, domácích spotřebičích, oblečení, v dopravních prostředcích a v mnoha jiných produktech. Více než polovina světově spotřebovaného PP se používá pro výrobu obalů. Další využití je v technických aplikacích.
Používá se mimo jiné pro výrobu:
- obalů – flexibilní fólie, kelímky na mléčné výrobky a do nápojových automatů, tvarované misky, víčka obalů, uzávěry láhví, pytle, obaly na sešity
- textilu – vlákna (výroba termoprádla, koberců), motouzy, provazy, vázací pásky
- potrubí – trubky různých průměrů na vodu i dopravu jiných kapalin
- automobilových dílů – nárazníky, nádrže, oplášťování kabelů
- spotřebního zboží – propisek, odměrek, misek, drobných předmětů včetně reklamních
- PP se používá také pro výrobu plastových bankovek.

Do skupiny polystyrenových hmot patří standardní (krystalový, čirý) polystyren, houževnatý PS, zpěňovatelný PS (EPS), vytlačovaný pěnový PS (XPS) a kopolymery.
Ze standardního polystyrénu se vyrábějí např. čiré výrobky, které vzhledem připomínají plexisklo - příkladem mohou být různé obaly, zkumavky používané ve zdravotnictví a v laboratořích, atd. Nevýhodou polystyrenu je jeho křehkost a malá tepelná odolnost (při teplotě kolem 70 °C se výrobky z polystyrenu deformují). Polystyren pohlcuje UV záření kratší než asi 320 nm.
Polystyren je poměrně tvrdý, ale křehký plast, který dobře odolává kyselinám a zásadám. Při stárnutí křehne a vytvářejí se v něm trhliny. Neodolává organickým rozpouštědlům, zejména benzínu, aldehydům a ketonům. Je citlivý vůči UV záření a málo odolný vůči teplotě (jen asi do 70 °C).
Standardní polystyren je tvrdý, citlivý na náraz a jeho vlastnosti se časem a povětrnostními vlivy rychle zhoršují (křehne, vytváří mnoho trhlin). Odolnost vůči teplotě je také velmi nízká - použitelný je do 70 °C, pro rychlé stárnutí se však používá pouze do teploty 55 °C. Tání krystalů nastává již při teplotě 90 °C, sklovitý přechod při 95 °C.
PS se používá se pro výrobu převážně v průmyslu spotřebním, obalovém, potravinářském a hračkářském (na kelímky, misky, podnosy, hračky, součásti osvětlovacích těles, elektrotechnické součásti).